Časové rozlišování u pojištění domu

Dotaz:

Smlouva o pojištění domu je uzavřena na rok od 1. května 2010 do 30. dubna 2011. Za rok máme uhradit 9 490 Kč. Chtěl bych vědět, jestli mohu dát do nákladů roku 2010 celou částku nebo jestli musím provést časové rozlišení nákladů a pojistné týkající se roku 2011 dát do nákladů roku 2011. V případě, že musím náklad na pojištění domu časově rozlišit, budu asi účtovat na účtu 381 Náklady příštích období, ne?

Odpověď:

Podle ZoÚ i podle ČÚS 401 Účty a zásady účtování na účtech se náklady a výnosy účtují zásadně do období, se kterým věcně a časově souvisí.

Jednoznačnou odpověď, že pojistné domu nemusíte časově rozlišovat, ode mne nedostanete, protože pro ni nemám řádnou právní oporu. U SVJ je nejjistější  náklady na pojištění domu časově rozlišovat. To znamená,  celkovou částku 9 490 Kč vydělit 365 dny. Na den připadá 26 Kč.  V roce 2010 je SVJ pojištěno 245 dní. Na rok 2010 připadá částka 6 370 Kč.  

Rozúčtování uhrazené částky 9 490 Kč: 

Zrušení NPO (nákladů příštích období) se účtuje mezi prvními účetními případy nového účetního období.

Účty časového rozlišování podléhají inventarizaci viz ČÚS 401 bod 2.2.3.. Postup časového rozlišování nákladů a výnosů je třeba popsat ve vnitřních předpisech pro vedení účetnictví SVJ.  

Podnikatelé mohou postupovat podle ČÚS 019 Náklady a výnosy. V bodu 6.4. je uvedeno, že časové rozlišení není nutné používat v případech, jde-li o: b) pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy, za předpokladu, že se výrazně neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů.

Přestože v platných účetních předpisech pro nevýdělečné organizace jsem podobnou možnost, jakou mají podnikatelé, nenašla, řada SVJ uhrazené pojištění časově nerozlišuje. Nemyslím si, že by za to měla být SVJ pokutována, protože v dalších letech už bude v nákladech celá částka, ať je prováděno časové rozlišení nebo není.

 Nejsem si ovšem jistá, jestli mají kontrolní orgány na věc stejný názor.

SVJ, která neprovádějí časové rozlišení nákladů na pojištění domu, se nejspíše řídí pokynem  D-300 MF čj. 15/107 705/2006, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

K § 23 je zde v bodu 1 uvedeno:

Nevýznamné a pravidelně se opakující daňové výdaje, popř. příjmy, které podle platných účetních předpisů není nutno časově rozlišovat, se i pro účely stanovení základu daně z příjmů považují za daňové výdaje, popř. příjmy, u nichž byla dodržena věcná a časová souvislost (§ 23 odst. 1 zákona). Tento postup lze uplatnit u částek, které by se časově rozlišovaly jen mezi dvěma účetními obdobími, s tím, že

·         za nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření, se považuje např. předplatné novin a časopisů, nákup kalendářů, diářů na příští období,

·         za pravidelně opakující se daňové výdaje, popř. příjmy, se považují pravidelně se opakující částky např. placené pojistné, které se nekryje s účetním (zdaňovacím) obdobím, úhrada za činnost auditorů a daňových poradců vztahující se k předcházejícímu účetnímu (zdaňovacímu) období.

V souladu se zásadami pro vedení účetnictví nelze výše uvedený postup uplatnit v případech, které se řeší pomocí dohadných položek (např. platby za spotřebu elektrické energie, plynu, vody) nebo časovým rozlišením (např. přijaté a placené nájemné včetně finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, náklady na technický rozvoj, přípravu a záběh výroby).

N. Klainová