Účetní uzávěrka a účetní závěrka

Rozdíly mezi pojmy "účetní uzávěrka" a "účetní závěrka" nejsou účetním laikům dost jasné, proto malé připomenutí:

1. Účetní uzávěrka je vžitý pojem používaný pro uzavírání účetních knih.

Účetní knihy se uzavírají účetními zápisy. Postupy účtování konečných zůstatků rozvahových účtů a konečných stavů výsledkových účtů jsou znázorněny schématicky v prográmku Klaiex na listu s názvem Účetní uzávěrka - účtování. 

Slovní popis činností souvisejících s uzavíráním účetních knih obsahuje Český účetní standard č. 402 Otevírání a uzavírání účetních knih.

2. Účetní závěrka je nedílný celek, který tvoří povinně

a) rozvaha,

b) výkaz zisku a ztráty,

c) příloha.

Povinný obsah účetní závěrky je stanoven v § 18 ZoÚ. Další podrobnosti obsahuje zejména § 19 ZoÚ  a vyhláška č. 504/2002 Sb.

Uspořádání a označování položek rozvahy obsahuje příloha č. 1 k vyhlášce,

uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty obsahuje příloha č. 2.

Obsah přílohy (třetí povinné části účetní závěrky) je uveden v §§ 29 a 30 vyhlášky č. 504/2002 Sb.

Ukázka z knihy Společenství vlastníků jednotek, vydané nakladatelstvím Bilance v roce 2004

Vypovídací schopnost účetní závěrky pro vlastníky jednotek

Úvod

     Schvalujeme-li účetní závěrku, měli bychom být jako vlastníci před mechanickým zvednutím ruky všichni velmi zvědaví na to, co vlastně schvalujeme. Proč ?

     Například proto, že podle zákona o vlastnictví bytů (i podle stanov) ručí vlastníci za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Ručíme-li za závazky, měli bychom vědět komu a za co dlužíme a v jaké konkrétní výši.  Při schvalování účetní závěrky schvalujeme i výši závazků připadající na jednotlivé vlastníky. Měli bychom se ptát, jaká výše závazků připadá na konkrétní osoby, abychom všichni věděli, na jaké další výdaje si můžeme troufnout.

     Najdou se však i další důvody, proč bychom se měli dozvědět o hospodaření našeho SVJ co nejvíce informací.

     Na shromáždění svolaném za účelem schválení účetní závěrky se většinou dozvíme, že máme na běžném účtu málo (dostatek) finančních prostředků na to, abychom si mohli dovolit nějaké vyšší výdaje (opravy, zateplení domu apod.). Pojmu „běžný účet“ rozumí téměř každý, málokdo však ví, že údaj o penězích na bankovním účtu nevypovídá sám o sobě téměř o ničem. Peníze můžeme na běžném účtu mít, ale to neznamená, že to musí být peníze, které jsou SVJ k dispozici pro další utrácení. Mohou to být docela klidně prostředky, které SVJ dluží svým dodavatelům a pouze je do rozvahového dne nestačilo převést na správné účty. Naopak na běžném účtu nemusíme mít téměř nic, ale pokud se nám povede vymámit od některých neplatičů neuhrazené zálohy aj. pohledávky, můžeme si nějaké výdaje klidně dovolit.

     Objeví-li se na shromáždění i požadavek výboru SVJ na schválení zvýšených záloh placených do tzv. „fondu oprav“, ptejme se nejdříve, jak jsou řešeny problémy s neplatiči.

     Nespokojme se s tím, že nám někdo přečte vykazované položky a nechejme si vysvětlit všechny pojmy, kterým nerozumíme. Ptejme se, co představují položky „jiné“ a „ostatní“ pohledávky a závazky, kdo jsou to odběratelé, kteří nám tolik dluží apod.

     Účetní závěrka, která bývá předávána vlastníkům ke schválení, je vyvrcholením prací na vedení účetnictví. Účetní výkazy, tj. rozvaha a výkaz zisku a ztráty, jsou sestaveny z údajů účtovaných v průběhu účetního období na účtech. Protože účetní výkazy obsahují souhrnné informace, ptejme se na podrobnosti. Ty se dají zjistit např. z předvahy účtů obsahující analytické účty jednotlivých druhů záloh. Ale ani tyto informace nestačí. Vyžadujme informace o pohledávkách a závazcích SVJ členěné podle jednotlivých vlastníků. 

     Na shromáždění vlastníků schvalujících účetní závěrku nebývá pravidlem, že přítomní členové SVJ znají účetnictví. Účetní závěrka jim ale může být předložena takovým způsobem, že získají alespoň základní přehled o tom, co schvalují. Možné postupy vysvětlování účetní závěrky vlastníkům jednotek, které jsou dále popsány, nejsou jistě jediné možné. Každopádně však po skončení shromáždění nebude snad slyšet občas pronášená věta: „Tak jsme zase něco schvalovali a zase nevíme, co.“

Vysvětlení účetní závěrky sestavené za rok 200x  

     Před prvním schvalováním účetní závěrky je nezbytné vysvětlení, co vlastně znamená pojem účetní závěrka, z jakých částí se skládá a o čem tyto části účetní závěrky vypovídají.

     Pro lepší pochopení účetní závěrky je dobré, má-li každý člen SVJ po celou dobu k dispozici následující nebo podobné podklady:

-          tabulky č. 1 a 2 obsahující položky vykazované v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty,

-          přehledy pohledávek a závazků SVJ k jednotlivým vlastníkům.

     Kopírovat pro všechny členy SVJ originální účetní výkazy je zbytečné a nákladné, protože vykazovaných položek bývá málo a vejdou na jeden list. Každý vlastník by ale měl mít možnost sledovat vysvětlení k účetní závěrce na nějakých připravených podkladech, které si odnese domů a v nichž si může bádat i po skončení shromáždění.

     Některé názvy vykazovaných položek nejsou pro účetní laiky srozumitelné. Proto je v posledním sloupci tabulek č. 1 a 2 uveden obsah položek.

1. Rozvaha

     Obecně je rozvaha účetním výkazem, který uživatele informuje o majetku účetní jednotky (o aktivech) a o zdrojích krytí tohoto majetku (o pasivech).

U SVJ existují specifika, např. v rozvaze se nevykazuje dlouhodobý majetek a zásoby. Podrobnosti jsou uvedeny v části vnitřních směrnic věnované účtování o majetku.

     Uspořádání a označování všech položek rozvahy je uvedeno v příloze č. 1 k vyhlášce č. 504/2002 Sb., obsahové vymezení položek rozvahy stanoví §§ 7 až 25 vyhlášky.

Položky rozvahy sestavené k 31. 12. 200x

Tab. 1                           (rozmnožený text pro vlastníky jednotek)

     Vysvětlení obsahu každé rozvahové položky považuji za minimum informací podávaných vlastníkům před schvalováním účetní závěrky. 

 Tolik ukázka. Vypovídací schopnosti účetní závěrky je v knize věnováno dalších 6 listů.