Účetnictví S V J

Služby            

Pod pojmem služby jsou v této části postupů účtování myšleny služby podle zákona č. 67/2013 Sb., podle něhož jde o plnění spojená  s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Mezi služby spojené s užíváním jednotek patří např. dodávka tepla a teplé vody, dodávka studené vody a odvádění odpadních vod, osvětlení společných prostor v domě a další služby vymezené v § 3 zákona.

Náklady na tyto služby se neúčtují na účtech účtové třídy 5 – Náklady, ale účtují se jako pohledávky za vlastníky jednotek na účtech účtové skupiny  31 Pohledávky.

Nejčastěji jsou náklady na služby účtovány na analytických účtech k účtu 315. Na nich by měly být  skutečné náklady na služby účtovány minimálně v členění podle druhů služeb.

V této části postupů účtování nás nebudou vůbec zajímat náklady související se správou domu, které se účtují  podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. na účtech účtové skupiny 51 Služby.

Jde např. o náklady na opravy a udržování, kopírování, poštovné apod.  O účtování takovýchto nákladů si můžete číst v postupech věnovaných správě domu a pozemku.

Ale teď už zpět ke službám spojeným s užíváním jednotek.

Od roku 2014 jsou vlastníci jednotek povinni hradit náklady na služby formou záloh. Zálohy na služby byly předepisovány a hrazeny i před rokem 2014, i když  nešlo o zákonnou povinnost. Bylo to logické. Dodavatelé služeb vyžadují rovněž placení záloh v průběhu roku.

Účtování o službách, tj. o předpisech a úhradách záloh, o skutečných nákladech na služby, o poskytovaných zálohách dodavatelům služeb, o časovém rozlišování nákladů na služby, o přeplatcích a nedoplatcích záloh i o jejich finančním vyrovnání bývá v SVJ vedeno nejrůznějšími způsoby. 

Vzhledem k velkému množství způsobů účtování a jejich variant  je nutné popsat zvolené postupy  ve vnitřních směrnicích či v jiných předpisech pro vedení účetnictví. 

Právní předpisy postupů účtování o službách není možné využít, protože neexistují.

Účtování o službách komplikuje skutečnost, že skutečné náklady (SN) na služby  jsou většinou známy až po skončení účetního období. Podle platných předpisů o účetnictví by tedy měly být při účtování o skutečných nákladech do období, kterého se týkají, využívány dohadné účty pasivní. Řada účetních o dohadných položkách neúčtuje. 

Zákon č. 67/2013 Sb., o službách účinný od roku 2014, vyžaduje  v § 7 odst. 2, aby poskytovatel uváděl ve vyúčtování skutečné náklady podle druhů služeb včetně celkové výše přijatých měsíčních záloh. 

Účtárny velkých externích správců (realitních kanceláří nebo bytových družstev) využívaly a dosud často využívají  při vyúčtování záloh na služby programy, které při zjišťování přeplatků a nedoplatků záloh porovnávají  skutečné náklady s předepsanými zálohami. V účetnictví jde o běžný postup, že se účtují předpisy záloh podle druhů služeb 324-xxx a na párových účtech skutečné náklady podle druhů služeb 315-xxx.

Zohlední-li se při vyúčtování služeb i neuhrazené zálohy, je všechno v pořádku. 

N. Klainová

9/2015, aktualizováno 10/2016

 

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode