Účetnictví S V J

Nulování VH, vypořádání VH a úvahy o daňových dopadech    

Už delší dobu si zvykáme, že jsou na různé problémy prezentovány různé názory. Dříve se hojně diskutovalo o tom, jestli je možné účtovat o správě rozvahově. NV č. 366/2013 Sb. stanovilo náklady na správu, které patří SVJ a je jasno.

Teď je třeba zaujmout stanovisko k výnosům SVJ a k úpravám zisku SVJ na nulu.

Otázka zní: 

Mohou účetní „korigovat“  zisk na nulu, a tak  přenášet rozhodování o něm ze shromáždění (§ 1208 NOZ) na účtárny?  

A pokud ano, je to určitě bez daňových dopadů na vlastníky jednotek?

První doporučení jsem si přečetla už v roce  2014  a nelíbilo se mi to. Na různých místech jsem se vyjadřovala, že je to špatně. 

Originální znění doporučení, které jsem si přečetla  včera:

 „Jsou-li platby  vlastníků jednotek na úhradu nákladů na správu domu a pozemku společenstvím určené jako zálohové, lze do jisté míry korigovat i konečný VH.“

Proč je jim to v článcích, knihách a na seminářích doporučováno?

Protože prý nemáme na to, abychom o jeho vypořádání rozhodli sami.  

„Shromáždění vlastníků se nemusí zabývat vypořádáním VH, v řadě SVJ chybí ve stanovách ustanovení o způsobu vypořádání VH, shromáždění tedy  nemá návod, podle kterého by při rozhodování o použití zisku nebo úhradě vzniklé ztráty postupovalo.“

A v účtárnách to klidně provedou, aniž by se zeptali, jestli opravdu nechceme sami rozhodnout. Proč ne, když si to přečetli nebo slyšeli na semináři.

Podstata korigování VH

Příklad:  

Náklady na správu činí 100 000 Kč. Měly by být hrazeny z příspěvků na správu, čili mělo by se na ně odčerpat ze záloh  100 000 Kč. Čerpání záloh na úhradu nákladu se účtuje na výnosovém účtu 649 Čerpání záloh.

Na dalších výnosových účtech jsou úroky 1 000 Kč a předepsané  sankce  20 000 Kč.

a)      Správný výkaz zisku a ztráty v bilanční podobě (zjednodušeno):   

Náklady

Účet

Výnosy

Účet

Různé náklady

5xx

100 000

Čerpání záloh

649

100 000

 

 

 

Smluvní pokuty

641

20 000

Zisk

933

21 000

Úroky

644

1 000

Celkem

 

121 000

Celkem

 

121 000

K 1. 1. je zisk 21 000 na účtu 931 VH ve schvalovacím řízení a vypořádá se, až rozhodne shromáždění, nejčastěji přídělem do fondu ze zisku (ČÚS 402).

Nerozhodne-li shromáždění, musí jej účetní převést na účet 932 Nerozdělený zisk minulých let a čekat, až shromáždění rozhodne.

Korigování VH dle návodu:

Účtárna na základě doporučení neodčerpá zálohy na správu pomocí výnosového účtu 649 v plné výši. Odčerpá částku nižší o 21 000 Kč, tj. o výnosy, které patří SVJ jako právnické osobě. Tyto výnosy použije na úhradu části nákladů na správu.

Tím vynuluje zisk SVJ a vlastníci si polepší, protože jim zůstanou nevyčerpané zálohy ve výši 21 tis. Kč  (navíc se nemusí trápit rozhodováním).  

b)     Výkaz zisku a ztráty po vynulování VH v bilanční podobě (zjednodušeno):

Náklady

Účet

Výnosy

Účet

Různé náklady

5xx

100 000

Čerpání záloh

649

79 000

 

 

 

Smluvní pokuty

641

20 000

Zisk

933

0

Úroky

644

1 000

Celkem

 

100 000

Celkem

 

100 000

 

Nesouhlasím jako vlastník.

Mám přece pusu a na shromáždění se mohu zeptat, jaké jsou možnosti použití zisku.

Jako účetní poradkyně mám obavy, že při doporučovaném „korigování“ VH  dochází k porušování hned několika právních norem.

Proto jsem se rozhodla, že své obavy trochu seřadím a své nesouhlasné názory si nechám ověřit na příslušných institucích.

Podle mého názoru dochází:

  1. k porušení účetních předpisů
  2. k porušení  NV č. 366/2013 Sb.,
  3. k přenesení pravomoci rozhodovat o zisku ze shromáždění  na účetní,
  4. k obcházení daňové povinnosti vlastníků jednotek (viz dále úvahy).

1. Porušování účetních předpisů

Postupy účtování o VH obsahuje vyhláška a ČÚS 402 Otevírání a uzavírání účetních knih. Tam je jasně řečeno, jak se může vypořádat VH – zisk i ztráta.

Žádná manipulace se ziskem tam není uvedena. Mělo by snad platit, že co není zakázáno, je dovoleno?

Pozor! Doporučení používat výnosy z úroků a sankcí k úhradě nákladů na správu vůbec nezohledňuje skutečnost, že sankce mohou být ve výnosech, i když ještě nebyly přijaty a tudíž zdaněny. 

2. Porušení NV č. 366/2013 Sb.

Je normální, aby byly výnosy, které patří  SVJ, použity na úhradu nákladů, které mají hradit vlastníci z příspěvků na správu?

  Nebylo potom rozdělování nákladů a výnosů mezi SVJ a vlastníky v NV č. 366/2013 zbytečné?

Nemyslím si, že je lhostejné, ze kterých výnosů uvedených v § 16 se mohou příspěvky hradit. A pokud ano, měly by být uvedeny daňové dopady viz dále bod 4.

3. Přenesení pravomoci rozhodovat o zisku ze shromáždění (§ 1208/ NOZ) na účtárny

K nulování VH jsou nabádání účetní SVJ. Vlastníci vůbec  nedostanou šanci rozhodovat o vypořádání VH, protože žádný VH  neexistuje. Prostě dostanou účetní závěrku s nulovým VH. Nemají ani doklad o tom, jaké částky z použitých výnosů SVJ jim pomohly ušetřit příspěvky na správu, kdyby se ukázalo, že měli svůj nepeněžní prospěch zdanit viz dále.

Aktualizace 17. 6. 2017

Protože se mi zasahování účetních do práv vlastníků jednotek nelíbilo, napsala jsem na Ministerstvo spravedlnosti (MSP), jaký mají názor na doporučované korigování zisku, a tudíž na přenášení práva rozhodování o něm z vlastníků jednotek na účetní. Dozvěděla jsem se, že je to jinak.

Vlastníkům zůstává právo rozhodovat na shromáždění o výsledku hospodaření, i když byl účtárnou upraven na nulu.

Co udělají účetní, nemusí statutární  orgán převzít a předat ke schválení vlastníkům jednotek. Pokud se mu nulový VH nelíbí, může účetní závěrku vrátit k přepracování.

Pokud se mu nulový VH líbí, stává se úprava zisku jeho návrhem na vypořádání. Vlastníkům má důvody vysvětlit a uvést další možnosti vypořádání VH, aby mohli souhlasit nebo nesouhlasit s návrhy svého voleného orgánu  viz dále citace z odpovědi MSP.

„Statutární orgán připravuje mimo jiné účetní podklady včetně návrhu na vypořádání VH“.

 „Shromáždění by se mělo vyjádřit za všech okolností hlasováním ke konkrétním návrhům statutárního orgánu.

Nepovažuje-li účetní závěrku i navrhované vypořádání VH za správné, účetní závěrku neschválí.

Na neschválení účetní závěrky nebo navrhovaného vypořádání výsledku hospodaření by měl statutární orgán zareagovat následným předložením upravených dokumentů, aby byly schváleny při další příležitosti.“

Rady v knihách, časopisech a na seminářích počítají s tím, že statutární orgány většinou neznají účetnictví, tudíž není nikdo, kdo by byl schopen vlastníkům nabídnout různé možnosti vypořádání VH, které jsou v souladu s právními předpisy.

 

4.   Obcházení daňové povinnosti   Aktualizováno 17.6.2017

Nejsem daňovou poradkyní. Že by mohlo jít u vlastníků o obcházení daňové povinnosti,  odvozuji z logiky věci a částečně citem. 

To by mi ale jako účetní poradkyni nemělo stačit. Proto jsem se obrátila na MF ČR.

Podle nařízení vlády č. 366/2013 Sb., jsou úroky z bankovních účtů i přijaté sankce příjmem/výnosem SVJ. Úroky jsou zdaňovány zvláštní sazbou u poskytovatele, přijaté sankce zdaňuje SVJ samo.

Výnosy jsou účtovány v účtové třídě 6 Výnosy a podle účetních předpisů by měly vstoupit do výsledku hospodaření. O výsledku hospodaření by mělo rozhodovat shromáždění viz § 1208 NOZ. 

Pokud by shromáždění rozhodlo, že bude výsledek hospodaření rozdělen mezi vlastníky jednotek, měli by jej zdanit.  Tuhle povinnost zdůrazňovanou i daňovými poradci jsem zřejmě pochopila správně.

ALE:

Externí správci SVJ převážně z řad bytových družstev, ale i  některých větších realitních kanceláří,  volí v posledních letech jiné postupy, které jsou podle mého názoru:

a)      Porušováním účetních předpisů

b)      Obcházením daňové povinnosti členů SVJ

V účtárnách výsledek hospodaření z přijatých úroků a z přijatých sankcí vynulují tak, že jej přímo použijí na úhradu některých nákladů na správu.

S nulovým výsledkem hospodaření odevzdává  své účetní závěrky do veřejných rejstříků stále více SVJ.

Z daňového hlediska získají  členové SVJ  podle mého názoru stejný prospěch, jako kdyby byly úroky a přijaté sankce, které jsou příjmem SVJ jako právnické osoby,  rozděleny mezi ně. 

Tento prospěch by snad měli zdanit. Od účtáren ale nedostanou žádné potvrzení pro daňové účely, jaké dostávají,  když si rozdělují např. příjmy z pronájmu společných částí. 

U přijatých úroků jde sice o nízké částky, ale přijaté sankce mohou být i mnohonásobně vyšší!  Kdo by potom platil sankce za obcházení daňových povinností?

Jsem velmi zvědavá, co si přečtu v odpovědi.

N. Klainová

24. 3. 2017, aktualizováno 17. 6. 2017

 

Dotaz: 

Jaké jsou výhody a nevýhody nulování VH?

Odpověď:

Některé jsem už zmínila v příspěvku výše. 

Výhody:

V případě, že jsou předepsány vysoké sankce, mohou si vlastníci vylepšit finanční situaci, protože si mohou výnosy ze sankcí rozdělit jako nevyčerpané zálohy na správu, aniž by je museli zdaňovat (podle autorů doporučení nemá nulování VH daňové dopady). Rozdělování nevyčerpaných příspěvků na správu je v souladu s § 1208 NOZ. 

Že by bylo nezdaňování vyplacených částek opravdu  v souladu se ZDP, se mi nezdá.  

Výhody pro účetní nikde nevidím. Pro daňové poradce ano, protože korigováním výsledku se nesmírně zkomplikuje vyhotovení daňového přiznání.

Nevýhody:

* Není právně upraveno, které skupiny nákladů (NOZ § 1180) mají být hrazeny z úroků a sankcí - jestli podle podílů nebo náklady vlastní správy, případně jestli má být zohledňováno výlučné užívání.  Někteří vlastníci tak mohou být zvýhodněni, někteří poškozeni.

* Vlastníci nemohou rozhodovat o vypořádání zisku.

* Zpracování daňového přiznání je daleko komplikovanější. 

  Bez úprav VH by stačilo vyplnit pár řádků  daňového přiznání. 

  S úpravami VH se při vyplňování daňového přiznání  provádějí složité výpočty, které budou častěji vyžadovat  daňové poradenství. 

  (Účetní a daňová  problematika SVJ, Ing. Marta Neplechová, Ing.Bc. Martin Durec - autor příkladu 2 strana 95 až 97.

 

 N. Klainová

25. 3. 2017

 

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode