Účetnictví S V J

Co je dohoda

Vložil Pavel, 4. Říjen 2009 - 22:34 :: Ostatní

Sice jsem to tu opakovaně psal, ale opakování matka moudrosti. :-))

Je zvykem, aby jeden termín vyjadřoval v celém předpisu jednu skutečnost.

Pojem „dohoda“ je použit nejen v § 15/1 ale i § 11/3 ZoVB: „Při ROVNOSTI hlasů nebo nedosáhne-li se potřebné VĚTŠINY nebo DOHODY…..“

Na první pohled je vidět, že dohoda není rovnost ani většina.

Velmi pravděpodobně dohoda nebude menšina, i když v případě ZoVB člověk nikdy neví.

A tak pouze zbývá, že dohoda je 100% souhlas všech.

Sice jsem četl i jiné výklady od právníků, ale toto je můj výklad.

Hezký den!

................................................

 

Výklad pojmu „DOHODA“

 

Otázka

Podle § 15 odst. 1 Zákona o vlastnictví bytů vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2). Co to znamená?

Odpověď

Pojem „dohoda“ je třeba vykládat jako „souhlas všech účastníků“.

Co je dohoda: Pojem „dohoda“ je tzv. notorieta, což znamená, že mu všichni rozumějí a není v českém právním řádu nikde definován (stejně jako například pojmy „smlouva“, „shoda“, „souhlas“). Pojem „dohoda“ byl vždy interpretován jako souhlasný projev vůle stran, účastnících se dohody. Existuje bohatá a jednotná judikatura v tomto smyslu. Lze dovodit, že nesouhlas s dohodou je právní překážkou toho, aby takováto dohoda platně vznikla. Dohodu nelze vynutit! Pan Pavel zde před časem dovodil rozborem znění ZoVB, že „dohoda“ není ani souhlas většiny, ani rozhodnutí menšiny, nýbrž DOHODA VŠECH.

Co není dohoda: Dohodou není hlasování, při němž většina vnutí svou vůli menšině. Dohodou není stav, kdy se dohodli pouze někteří; v tom případě lze jistě hovořit o „dohodě“, avšak uzavřené pouze navzájem mezi těmi, kdo s ní vyjádřili souhlas. Ostatních se taková dohoda netýká a její účinky na ně nelze vztahovat.

Jak to Nejvyšší soud popletl: Existuje ojedinělý (a podle mne vadný) rozsudek NS 28 Cdo 1253/2006 (JUDr. David), který prohlásil, že „dohoda“ je diktát většiny a tedy dohodu lze nařídit v rozporu s vůlí účastníka. V každém případě způsobil tento rozsudek takové pozdvižení, jako kdyby předseda presidia Akademie věd vystoupil v televizi s prohlášením, že Slunce a planety se nepochybně otáčejí okolo Země.

Jak to nakonec Nejvyšší soud napravil: Naštěstí zmatek netrval dlouho; v novějším rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 2038/2008 ze dne 26. ledna 2009 (JUDr. Jiří Spáčil) je pojem „dohoda“ pro účely § 15 odst. 1 ZoVB definován jednoznačně takto: „Ze znění zákona jasně vyplývá, že příspěvek na náklady spojené se správou domu a pozemku nesou vlastníci jednotek poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2), nedohodnou-li se jinak. Jde o dispozitivní ustanovení, jehož aplikaci může vyloučit jen shodná vůle všech vlastníků jednotek. Na rozhodování o poměru výše příspěvků jednotlivých vlastníků jednotek na náklady spojené se správou domu a pozemku tak nelze použít úpravu uvedenou v § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů; tedy neplatí pravidlo, že „při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu (…)“. Naopak platí, že pokud se všichni vlastníci jednotek nedohodnou jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu. (…) Tento výklad je v souladu se základními zásadami soukromého práva (…); stejně viz Fiala, J., Novotný, M., Oehm, J., Horák, T.: Zákon o vlastnictví bytů. Komentář. 3 vydání: Praha: C. H. Beck, 2005, s. 160 a násl."

Zdroj: Rozhodnutí NS 22 Cdo 2038/2008 ze dne 26. ledna 2009

Zpracoval: lake

...............................................

 

 

   Vložil lake, 21. Květen 2011 - 8:52

Rozhodnutí Ústavního soudu IV.ÚS 673/09, ze dne 27.04.2009, dává jednoznačně za pravdu zdravému rozumu a rozsudku JUDr Spáčila, že k dohodě je třeba souhlasu VŠECH vlastníků jednotek.
Rozhodnutí ÚS je k dispozici zde:
https://kraken.slv.cz/…C3%9AS673/09

Kromě dřívějšího vadného rozsudku NS 28 Cdo 1253/2006 (JUDr. David) se i přes jednoznačný názor Ústavního soudu objevil nyní další podobný nesmysl: rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 3651/2009 ze dne 03.02.2011 (Mgr. Králík). Rozsudek je v rozporu s názorem Ústavního soudu IV.ÚS 673/09, takže vadný.

Je to neuvěřitelné, ale soudce Mgr Králík si spletl přispívání na služby s přispíváním na správu domu. Jeho „výklad“ znění ZoVB je projevem libovůle a právním excesem, před kterým Ústavní soud dříve varoval.
https://www.portalsvj.cz/…-financovani#…
https://www.portalsvj.cz/…-fondu-oprav#…

Někteří soudci Nejvyššího soudu by si měli přečíst zákon o vlastnictví bytů alespoň do § 16. A měli by samozřejmě respektovat rozhodnutí Ústavního soudu.

lake

 

Výklad pojmu "dohoda" 4

Vložil lake, 25. Červenec 2011 

• Co je dohoda podle 2000 let trvající právní tradice
Od dob římského práva platí, že smlouva (někdy též kontrakt, dohoda aj.) je dvoustranný či vícestranný právní úkon, spočívající na vzájemných a obsahově shodných projevech vůle stran, směřující ke vzniku, změně či zániku práv a povinností. Viz Wikipedia. Tak to jistě stojí i ve skriptech pro první ročník práv. Nelze tedy uzavřít dohodu proti vůli některého z účastníků.

• Co je dohoda podle zákona č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník
Smlouvy (dohody) v soukromém právu upravuje obecně občanský zákoník. Judikatura i teorie je zcela konstatntní v tom, že nelze platně uzavřít smlouvu (dohodu) v neprospěch třetího. Víz § 50 odst. 2 a 3 ObčZ. Účinnost smlouvy ve PROSPĚCH třetí osoby je totiž podmíněna jejím souhlasem. Tím spíše by byl souhlas nezbytný, šlo-li by o smlouvu (dohodu) k TÍŽI (v neprospěch) třetí osoby.

• Co je dohoda podle zákona 72/1994 o vlastnictví bytů
Možná se někdo domnívá, že pojem „dohoda“, použitý v zákoně č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, má nějaký jiný odlišný význam pouze v rámci tohoto právního předpisu, ovšem nic takového ze znění zákona neplyne. Naopak, zákon podává v ustanovení § 11 odst. 3 taxativní výčet tří případů, které mohou při hlasování nastat:
„Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud.“.
Z toho je zřejmé, že zákonodárce jasně odlišil „dohodu“ od „hlasování většiny“. Dohodu tedy nelze svévolně zaměňovat za většinové hlasování podle ZoVB, což bez právního rozboru a bez odůvodnění tvrdí JUDr. David a Mgr Králík. (Zde o tom dříve napsal pan Pavel.)

• Co je dohoda podle usnesení Ústavního soudu IV.ÚS 673/09
SVJ stanovilo hlasováním výši příspěvku na správu paušální částkou na každý byt, aniž by ovšem existovala dohoda všech o jiném způsobu přispívání nežli podle spoluvlastnických podílů. Věc se nakonec dostala až k Ústavnímu soudu. Ten (ač se odmítl věcí zabývat pro zřejmou nepatrnost částky) provedl právní hodnocení zcela jasně a zřetelně:
„Podle náhledu Ústavního soudu rozhodnutím odvolacího soudu došlo k pochybení,(…). Skutečnost, že výše příspěvku do fondu oprav 300,- Kč pro všechny členy žalobce (stanovená pouze usnesením shromáždění žalobce, nikoli písemnou dohodou jeho členů) nezohledňuje poměr velikostí podílů členů žalobce na spoluvlastněném domě (…) je tak v rozporu se zákonem č. 72/1994 Sb.“

Z citovaného usnesení IV.ÚS 673/09 je tedy naprosto zřejmé, jaký je názor ÚS ohledně znění § 15 odst. 1 ZoVB a pojmu „dohoda“. Náhled Ústavního soudu je tak v souladu s právní tradicí, s judikaturou i právní teorií. Je diametrálně odlišný od svévolné desinterpretace práva provedené JUDr. Davidem a Mgr Králíkem.

lake

Výklad pojmu "dohoda" 7

Vložil lake, 22. Říjen 2011 

Sedmička je šťastné číslo… K výkladu pojmu „dohoda“ ve smyslu § 15 odst. 1 ZoVB se nejnověji vyslovil i Vrchní soud v Olomouci v rozsudku sp. zn. 5 Cmo 103/2011, ze dne 9. 6. 2011. Cituji:

  • Tam kde zákon (nejen o vlastnictví bytů) užívá termín „dohoda,“ se míní souhlasný projev vůle všech účastníků dohody, v daném případě členů společenství, tedy vlastníků jednotek.
    Není možné dovodit, že většinové rozhodnutí nahradí dohodu tam, kde zákon výslovně požaduje dohodu a rozlišuje mezi většinovým rozhodováním a dohodou.
    Pokud tedy příspěvky dle ust. § 15 zákona o vlastnictví bytů neodpovídají velikosti spoluvlastnického podílu, je možné je stanovit pouze dohodou, tedy souhlasem všech vlastníků jednotek.

Opakovaně jsem se vyjádřil (např. zde: https://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda#… ) o tom, že rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 646/04 neobsahuje nic z toho, co tvrdili JUDr. David a Mgr. Králík ve svých vadných rozsudcích. Oba soudci NS toto rozhodnutí Ústavního soudu použili (či spíše zneužili) k tvrzení, že údajně podle ÚS „dohoda = souhlas většiny“. Těší mne proto i další konstatování Vrchního soudu: ten zcela odmítl interpretaci nálezu ÚS podle JUDr. Davida a Mgr. Králíka a poukázal na to, že jejich výklad byl nesprávný od samého počátku:

  • „… závěr Nejvyššího soudu [je míněn 28 Cdo 1253/2006 JUDr. David, pozn. lake] je v uvedeném rozhodnutí jednoznačně vysloven tak, že za „dohodu“ je třeba považovat i usnesení shromáždění společenství, oproti tomu však závěr Ústavního soudu výslovně dohodu nezmiňuje, pouze uvádí, že hlasování kromě toho, že je rozhodováním ve vztahu mezi členy společenství, je současně projevem vůle společenství jako právnické osoby.“

S použitím článku https://profipravo.cz/index.php… autora -mha- zpracoval
 lake

....................

Pokračování v dalším příspěvku  Konec dohody o jiném způsobu přispívání

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode