Účetnictví S V J

Připomínky k vyhl. č. 504/2002 Sb. - září 2014    

 

20. 9. 2014 jsem odeslala na odbor 28 MF, jehož náplní je i zpracování metodiky účetnictví,  připomínky k vyhlášce č. 504/2002 Sb.  s cílem přispět ke zvýšení právní jistoty nejen účetních SVJ, ale i účetních poradců věnujících se této nelehké problematice. Souhlasíte-li s některými, přidejte se!

Třeba se stane zázrak a nové vedení naše hlasy vyslyší.

V průvodním mailu jsem uvedla následující skutečnosti a důvody:

"...Některé z připomínek jsem poslala na odbor 28 paní Ing. Svobodové už v roce 2003. Bylo to marné. Mnohokrát jsem se od té doby přesvědčila,  že je účetnictví SVJ mimo okruh zájmů tohoto odboru, přestože je metodika účetnictví neziskových organizací, tedy i SVJ, přímo v názvu oddělení 2801. 

Hlavní důvody jsou zřejmé:

  1. Z  SVJ neplynou do pokladny státu téměř žádné příjmy.
  2. Problematika účetnictví SVJ je díky zvláštnostem SVJ příliš složitá a vzhledem k bodu 1 je práce na metodice SVJ neefektivní. 

Účetnictví SVJ si přesto zaslouží pozornost. Za poměrně vysoké ceny, které požadují účetní firmy,  by mělo  minimálně

  • podávat voleným orgánům SVJ  informace potřebné pro řízení
  • a hlavně by mělo  pomáhat chránit majetek členů SVJ.

Doufám, že  se zájem o SVJ nyní zlepší a že i mé připomínky přispějí ke zlepšení použitelnosti vyhlášky č. 504/2002 i pro SVJ."

.............................................................................................................................................................................................

Přípomínky k vyhlášce č. 504/2002 Sb. - z pohledu SVJ

 

Několik slov úvodem:

Zvláštnosti SVJ někdy znemožňují účtování v souladu s právními předpisy.

Není-li možné použít předepsané účetní metody, účtují profesionálové jinak a zdůvodní se to poslední větou § 7 odst. 2 ZoÚ (Účetní jednotka postupuje odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz).  Amatéři rozvíjejí lidovou tvořivost, vypovídací schopnost takového účetnictví směřuje k nule.  Přesto si za účetnictví nevypovídající o ničem dávají slušně zaplatit. (Poznatky z několika rekonstrukcí účetnictví, které jsem prováděla).

 

Připomínky a návrhy:

1. V SVJ nestačí účtovat pouze o přijatých zálohách na správu a na služby. Je vhodné umožnit účtování o předpisech záloh  

Existuje-li povinnost platit zálohy, musí být sledování plnění této povinnosti  předmětem účetnictví.  Bez vykazování pohledávek SVJ za vlastníky z titulu zůstatku neuhrazených záloh neposkytuje účetnictví věrný obraz skutečnosti. 

Návrh:

  • Doplnit § 12 odst. 1 vyhlášky o krátkodobé a dlouhodobé pohledávky SVJ z předepsaných zálohových i nezálohových příspěvků na správu a záloh na služby, případně dalších záloh, (např. na splátky úvěrů).
  • Doplnit pro SVJ § 20 odst. 4 o předepsané dlouhodobé  zálohy.
  • Totéž platí pro předepsané krátkodobé zálohy - § 21 odst. 3

V praxi se tak dávno účtuje i bez posvěcení právními předpisy. Velké účetní firmy mají takto nastaveny programy. Přesto považuji za vhodné postupy účtování o předepsaných zálohách legalizovat.

 

2.  NOZ umožňuje přispívat na správu nezálohově. Předepsané příspěvky se potom neúčtují jako zálohy, ale do výnosů.

(Pozn.: „předepsané příspěvky uvádím ze stejného důvodu, jako výše předepsané zálohy. I zde je třeba sledovat pohledávky SVJ z neuhrazených předepsaných příspěvků).

Návrh:
V § 27 Výnosy stanovit jednoznačně  účtovou skupinu, ve které budou vykazovány výnosy z příspěvků na správu - zálohových i nezálohových, protože NOZ umožňuje oba způsoby přispívání.

Asi bylo nejlepší zařadit do přílohy č. 2 vyhlášky mezi B. III. Aktivace celkem a B.IV. Ostatní výnosy celkem zatím nevyužitou účtovou skupinu 63 s položkou B.IV. Příspěvky na správu – a ostatní položky přečíslovat.

Zdůvodnění:

  • U nezálohových příspěvků jsem ve svých ukázkových příkladech účtovala předpis MD 311-xxx, Dal 60x-xxx, čili  předepsané příspěvky se objevily ve výkazu zisku a ztráty (Z/Z) v položce  B.I.2. jako tržby z prodeje služeb. To byl ale prvotní nápad. Nebylo s kým konzultovat,  protože se účtování příspěvků do výnosů zatím nikdo jiný nevěnoval.
  • U zálohových příspěvků na správu přijala praxe účtování čerpání záloh na správu se souvztažným zápisem na účtu 649-xxx. Čili ve výkazu zisku a ztráty se částka zúčtovaných nákladů na správu objevuje  v účtové skupině 64.  Problém zde vidím v tom, že se  v účtové skupině 64 se účtují i další provozní a finanční  výnosy, takže příspěvky na správu se sloučí s ostatními, tzn., že  nejsou vidět na první pohled, přestože jde o nejvýznamnější výnosovou položku, která si zaslouží ve výkazu Z/Z samostatnou položku.

3. Účtování o opravách majetku, který není ve vlastnictví SVJ

Náklady na opravy společných částí domu patří mezi náklady na správu domu a majetku.

Návrh:

Doplnit pro SVJ v § 26 odst. 2 písm. a)  náklady na opravy společných částí domu a pozemku.  

 

4. Technické zhodnocení společných částí domu

  • V odborné literatuře vídám účtování přijatých faktur za TZ přímo jako čerpání záloh na správu, tj. bez zachycení pohledávky za vlastníky jednotek (MD 955, Dal 321).  Tento způsob považuji za naprosto neprůkazný.
  • Průkaznější je použít pro účtování přijatých faktur kalkulační  účet např. 315-xxx Pohledávky z TZ. Na něm mohou  nabíhat náklady/výdaje na TZ postupně, což je v souladu s praxí.

Návrh:

Doplnit § 15 odst. 5 (Ostatní pohledávky)  o pohledávky z TZ společných částí domu.

Zdůvodnění:

  • Celková výše nákladů se po skončení akce uvede na podrozvahovém účtu, kde zůstane zachována např. pro případ prokázání škody na TZ.
  • Pohledávka za vlastníky na účtu 315-xxx může být snižována  z různých zdrojů, ne pouze z dlouhodobých záloh  na správu. TZ se už dávno hradí z kombinovaných zdrojů.  Část může být hrazena z dlouhodobé zálohy na správu, část z úvěru, na kterém se podílejí jenom někteří vlastníci jednotek a část z jednorázových plateb složených na účet SVJ před sjednáním úvěru, který tak může být nižší. Možnost hradit TZ z kombinovaných zdrojů krytí výše uvedené doporučované účtování 955/321 přímo vylučuje.

 

Poslední  připomínky se týkají  i  NV č. 366/2013 Sb.

 

5. Daň z příjmů (DP)

Daň z příjmů se účtuje do nákladů (591 DP), není však vyjmenována mezi náklady na správu, a to je dobře.  Není možné  ji  zahrnout do rozpočtu, tudíž na ni nemohou být vybírány příspěvky na správu. 

Návrh:

Definovat daň z příjmů SVJ jako  položku  snižující výnos, ze kterého byla předepsána.

Zdůvodnění:

SVJ  hradí DP z několika málo druhů zdanitelných  výnosů – především sankcí viz NV č. 366/2013 Sb. 

Podle ČÚS 412 se do výnosů účtují sankce bez ohledu na to, jestli byly zaplaceny.  § 1208 NOZ upravuje rozhodování o použití zisku. Bez definování DP se může stát, že se použije nezdaněný zisk a z předpisu DP vznikne v některém z následujících období ztráta, na kterou by se vlastníci eventuálně museli skládat. Tomu se dá definováním DP zabránit. SVJ tak může část zisku převést do položky „nerozdělený zisk z minulých let“, případně do fondu ze zisku vytvořeného pro účel úhrady ztráty z později předepsané DP.

 

6. Samostatná záloha na splátky úvěru a souvisejících nákladů

Jak bylo uvedeno výše, v praxi se stále více rozšiřuje hrazení  finančně náročných akcí z kombinovaných zdrojů.

Solventnější členové SVJ se stále častěji odmítají  podílet na úvěru a požadují možnost uhradit svůj podíl na rozpočtovaných nákladech na účet SVJ předem, aby se nemuseli podílet na platbách úroků a poplatků. SVJ si tak může zajistit nižší úvěr, protože má část finančních prostředků na běžném účtu k dispozici předem.

Splácení úvěru (zápůjčky) a souvisejících nákladů je v takových SVJ ošetřeno smluvně.  Při změně vlastníka nepřecházejí dluhy z úvěru automaticky na nového vlastníka.

V takovém případě je naprosto nevhodné účtovat splátky úvěru a souvisejících nákladů ze záloh na správu. V některých SVJ se tak bohužel účtuje, přestože splácení úvěru není nákladem na správu.  Dochází tak k narušení jedné z hlavních zásad vedení účetnictví, tj. průkaznosti účetnictví.

V zájmu právní jistoty by měly být tyto nové skutečnosti promítnuty jak do NV č. 366/2013 Sb., tak do účetních právních předpisů.

Návrh:

  • Předepisovat samostatnou zálohu na splátky úvěru a souvisejících nákladů (poplatků, úroků).
  • Doplnění  § 12 odst. 1 vyhlášky o krátkodobé a dlouhodobé pohledávky SVJ z předepsaných zálohových i nezálohových příspěvků na správu a záloh na služby, případně dalších záloh, (např. na splátky úvěrů) = i návrh k připomínce č. 1 výše.

Vážený pane inženýre, výše uvedené připomínky zveřejním na svém webu www.klaiex.webnode.cz.

Dělám to pokaždé, když něco připomínkuji, aby se případně připojili další zájemci.

S mnoha pozdravy     Ing. Naděžda Klainová                                              

.....

 

Z diskuse na portálu SVJ:

 

Připomínky k vyhlášce č. 504

Vložil Jar (bez ověření), 21. Září 2014 - 13:55

Paní Klainová, mohu poprosit o odkaz na tu část NOZ, která umožňuje předepsat na správu domu i zálohy? viz. Vaše připomínky k vyhlášce: „Návrh: V § 27 Výnosy stanovit jednoznačně účtovou skupinu, ve které budou vykazovány výnosy z příspěvků na správu – zálohových i nezálohových, protože NOZ umožňuje oba způsoby přispívání.“ Vede se o tom zde diskuze poměrně dlouho, že neumožňuje, lze si ale ve Stanovách sjednat i zálohy.

Kromě odborníků, kteří kdo znají účtování v podvojném účetnictví myslím téměř nikdo nechápe rozdíl mezi zálohou a příspěvkem. U nás máme pro jistotu předepsány zálohy na příspěvky:-), a to nám vede účetnictví odborná firma se všemi souvislostmi, které uvádíte ve svých připomínkách. Obávám se, že tvůrci zákona ten rozdíl také neviděli, skoro bych se o to vsadila, že pro ně záloha a příspěvek je totéž a možná proto by vůbec nechápali, o čem se tu vede již dlouho polemika.

Jinak máte mou hlubokou poklonu za Vaši práci.

Děkuji Jar

…………………………………

Odpověď:

NOZ umožňuje oba způsoby přispívání. Pro odlišení jsem tedy začala používat pojmy zálohové a nezálohové příspěvky na správu. 

Jde o vymyšlené pojmy, které právní úprava nezná. 

Rozdíly jsou na tomto webu vysvětleny docela podrobně vícekrát. Stačí se podívat na rubriku vpravo – Přehled příspěvků a hledat příspěvky z roku 2014. 

Názorně to vysvětluji v souvislém příkladu Klaiex 19 v e-shopku, kde jsou porovnány obě varianty.

Tady jen stručně, tj. bez vysvětlování různých výjimek:   

  • NOZ nepředepisuje zálohy na správu (jako ZoVB), umožňuje tedy přispívat nezálohově.  Nezálohové  příspěvky se účtují do výnosů, jinak to ani nejde. Proto ta moje připomínka, že by to chtělo stanovit položku Z/Z, ve které budou vykazovány. Kdy jsou vhodné a kdy ne,  mám v ukázce stanov i v nejrůznějších příspěvcích a příkladech.

Jsou-li příspěvky předepsané do výnosů vyšší, než skutečné náklady na správu (zjednodušeně), vstoupí rozdíl do zisku SVJ  a stává se vlastním zdrojem SVJ. Vlastníci o něm rozhodují v rámci § 1208 NOZ. Jsou-li příspěvky nižší než náklady, vznikne ztráta SVJ, která se musí nějak řešit. Pravidla mají stanovit stanovy nebo rozhodnutí shromáždění (§ 1208 NOZ).

  • Zálohové přispívání předepisuje NV č. 366/2013 Sb., které je prováděcím předpisem NOZ. Zmínila-li jsem se o NOZ, myslela jsem tím NOZ v širším slova smyslu, tedy včetně svého prováděcího předpisu.

Zálohy na správu jsou cizím zdrojem SVJ. Čerpají se na úhradu nákladů na správu a jejich čerpání se účtuje prostřednictvím výnosového účtu 649. Na účtu 649 se zaúčtuje částka nákladů na správu (zjednodušeno), takže náklady = výnosy. Z účtování o správě domu nemůže za běžných okolností vzniknout ztráta. Zisk v SVJ vzniká, ale z jiných výnosů než z výše uvedeného účtu určeného na čerpání zálohy. Zisk vznikne např. z úroků z bankovních účtů, z předepsaných sankcí apod.

Zdůvodnění, proč se mi nelíbí účtová skupina  64 pro vykazování příspěvků na správu, je v připomínce. 

Informace navíc:

Vlastníci by měli požadovat přehledy o nevyčerpaných nezálohových příspěvcích i o nevyčerpaných zálohách – podle toho, jaké příspěvky se v SVJ předepisují.  Pokud někdo hlásá, že se nezálohové příspěvky nevyúčtovávají, hlásá nesmysl. Jak by se potom mělo rozhodovat o nevyčerpaných příspěvcích, kdyby nebyla známa jejich výše.  Navíc by přestala existovat kontrola vlastníků nad utrácením volených orgánů.

N. Klainová

 

Z další diskuse - tentokrát mailové:

Vážená paní Klainová,

reaguji na váš příspěvek "Připomínky k vyhlášce č.504", který je uveden na vašich webových stránkách.

Především se mi jedná o část, cituji: "Jsou-li příspěvky předepsané do výnosů vyšší, než skutečné náklady na správu (zjednodušeně), vstoupí rozdíl do zisku SVJ  a stává se vlastním zdrojem SVJ. Vlastníci o něm rozhodují v rámci § 1208 NOZ. Jsou-li příspěvky nižší než náklady, vznikne ztráta SVJ, která se musí nějak řešit. Pravidla mají stanovit stanovy nebo rozhodnutí shromáždění (§ 1208 NOZ)."

Domnívám se, že k takové situaci v praxi nemůže dojít, protože předepsaný příspěvěk časově následuje až po uskutečněném nákladu.

Z toho vyplývá, že předepsaný příspěvěk (povinnost vlastníka přispívat na náklady spojené se správou domu) se shoduje s výší nákladu.

Rozdíl bude vždy roven nule.

Situace je stejná také při úhradě záloh na příspěvky na správu domu, neboť náklad se rozdělí na vlastníky, ze zálohy se odepíše předepsaný příspěvěk a rozdíl předepsaného příspěvku, jemuž časově předcházel náklad, je opět roven nule.

Je zde teoretická vyjímka, kdy předepsaná záloha na příspěvky na správu domu byly stanoveny ve výši nižší, než jsou náklady v časovém období.

Připouštím, že vyjímečně by taková situace v SVJ mohla nastat.

Zde se nabízí právní otázka, zda je možné dopředu stanovit povinnost vlastníka uhradit příspěvek na správu dopředu? (tím nemyslím zálohu na příspěvek).

A dále zda je v souladu se zákonem, či s ústavou uložit vlastníkovi povinnost ustanovením ve stanovách, že nevyčerpané zálohy na příspěvek na správu se nevypořádají, ale automaticky se převádějí do dalšího období (účetního období, kalendářního roku).

Byl bych rád, kdybychom tyto záležitosti mohli spolu telefonicky konzultovat. 

S pozdravem XYZ

(dotaz byl podepsán, jinak bych neodpovídala)

Odpověď:

Pane XYZ,   vycházím ze skutečnosti, že není nikde napsáno, že se nezálohový příspěvek vybírá až po vzniku nákladu. Pokud se to v právních normách objeví, své názory budu muset opravit. 

Nezálohové příspěvky se tedy podle mého názoru mohou předepisovat na budoucí náklady, ale musí to být  podle schválených rozpočtů.   

Názorně to mám v e-shopku v příkladu Klaiex 19. Provázanost příspěvků s rozpočty je v souboru Podklady, účtování je ve  variantách A a B a vysvětlení je v souboru Povídání. Příklad obsahuje i přehledy pro vlastníky, aby mohli rozhodnout, co s nevyčerpanými příspěvky, případně co s nevyčerpanými zálohami.  

V příkladu mám i jeden příspěvek vybíraný po skončení akce. Pouze ten jediný se nemusí vyúčtovávat a vypořádávat, protože vlastníci vědí, přesně, na jakou akci, která už byla vyúčtována,  se skládají. 

Situace s výsledkem hospodaření  není stejná jako u zálohových příspěvků. Srovnání je v příkladu. Navíc jsem to už vysvětlovala výše - hned  pod připomínkami.
Ani s tou technickou výjimkou nemáte pravdu. Je-li předepsaná nižší záloha, neprojeví se to ve výsledku hospodaření, řeší se to jinak.

Povinnost převádět automaticky nevyčerpané prostředky na správu, ať už zálohové nebo nezálohové, neexistuje, pokud si ji neschválíte ve svých stanovách. Na stanovení takové povinnosti nemá podle mého názoru právo autor žádného právního předpisu. 

Nezlobte se, ale telefon Vám nedám. Ani to už tady nebudu rozebírat.  Na dotazy odpovídám jenom členům KPÚ (podrobnosti viz www.klaiex.webnode.cz rubrika KPÚ, E-shop.) Tuhle odpověď považujte za výjimku. Mám hodně práce s aktualizací desítek, ne-li stovek příspěvků na svém webu, nemám čas na dlouhé diskuse. 

Navíc jde o problematiku, ke které uvádím pouze vlastní názory bez záruky, protože právní úprava účetnictví zatím chybí. Pokud máte pochybnosti, obraťte se se svými dotazy na MMR nebo MF, jako to dělám já. Odpovědi se někdy dočkám, někdy ne.

S pozdravem    N. Klainová



Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode