Účetnictví S V J

Přechod dluhů podle § 1186    

Téměř celý leden 2018  byla na portálu SVJ vedena diskuse k přechodu dluhů s žalostným výsledkem. Nakonec se o tom může přesvědčit každý sám. Proto jsem diskusi podstatně zkrátila.

Vždyť to tam nemáte

Vložil Werewolf, 21. Leden 2018 - 18:08

Ani v zákoně, ani v důvodové zprávě není uvedeno, proč by nějaké dluhy měly přejit. 

Jasně se tam píše, že se má doložit JAKÉ dluhy přejdou.

.......

Nerozumí psanému textu

Vložil Werewolf, 27. Leden 2018 - 13:24

.....  Dluhy, které mají přejít, tak přejdou, v pořádku. Ale které to mají být? A kdo o tom rozhoduje? Kde je psáno, že právě onen dluh SVJ splácený z „FO“ je tím dluhem, který má přejít??   .....................................

 

Kdo nerozumí psanému textu?

Vložil Hájek. (bez ověření), 28. Leden 2018 - 14:03 (zkrácenou mnou)

Čemu na tom nerozumíte?

SVJ má dluh vůči bance, ale zároveň mají vlastníci dluh vůči SVJ (z něhož je následně splácen dluh SVJ bance), a právě tento dluh přechází na nabyvatele (uveden v předpise plateb pro vlastníky).

 

Moje pozn.:

Diskuse má pokračování, které bohužel nikam nedospělo.

Nikdo mi  nevysvětlil, podle kterého § přecházejí  závazky SVJ  z úvěru od banky, o kterých není v § 1186 vůbec žádná zmínka.

 

Dnes 2. 2. 2018  jsem poslala na MSP dotaz, co přesně vyjadřuje § 1186 OZ. 

Na odpověď z MSP jsem hodně zvědavá. Věřím, že mi odpoví, jako vždycky. 

 

.................

Odpověď přišla 5. 4. 2018.

Výňatek z odpovědi je uveden dále pod názvem „Přechod závazků z úvěru SVJ“.

 

N. Klainová

6/2018

 

 

 

Přechod dluhů - z diskuse pro zájemce, kteří si chtějí počíst:

https://www.portalsvj.cz/diskuse/jak-rozhodl-jeden-okresni-soud-ohledne-prechodu-dluhu

 

Jak rozhodl jeden okresní soud ohledně "přechodu dluhů"

Vložil TN. (bez ověření), 12. Únor 2018 - 13:05 :: Ostatní

Všimněte si, že soudce se opírá o Horákův komentář z CH Beck............ Při svých žalobách jsem si všiml, že soudci se opírají právě o komentáře CH Beck, naopak z komentářů Wolter Kluwers nebo Leges necitují. Patrně tedy mají soudci přístup právě k produktům CH Beck.

Podobných rozsudků jsem už v minulosti viděl více, ale nepřikládal jsem jim význam. Bohužel to tedy vypadá, že jako výbor musíme požadovat úhradu dluhů bývalých vlastníků po novém vlastníkovi. Dělá se mi z toho špatně, jsem nucen podporovat zlodějny a hloupost soudců.

Jednací číslo: 15 C 27/2016–51 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. XXX ve věci žalobkyně: Společenství vlastníků jednotek XXXXX, sídlem XXXX, 430 04 Chomutov, zastoupená advokátem JUDr. XXXXX, proti žalované: XXXXX, sídlem XXXX, 110 00 Praha 1, zastoupená advokátem Mgr. XXXX, o zaplacení 17.651,– Kč s přísl., takto:

  1. Žaloba o zaplacení částky ve výši 3.350,– Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% z částky 3.350,– Kč za dobu od 16.11.2014 do zaplacení, částky ve výši 4.507,– Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% z částky 4.507,– Kč za dobu od 16.2.2015 do zaplacení, částky ve výši 4.507,– Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% z částky 4.507,– Kč za dobu od 16.3.2015 do zaplacení, částky ve výši 5.287,– Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% z částky 5.287,– Kč za dobu od 1.8.2015 do zaplacení, se zamítá.
  2. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 5.420,80 Kč k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění: Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost, po částečném zpětvzetí žaloby o částku 2.360,– Kč, zaplatit žalobkyni 17.651,– Kč ve výroku I. specifikovaných částek s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou vzniklou dle ustanovení § 9 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů a je pokračování 2 sp.zn.: 15 C 27/2016 zapsána do rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem v oddíle S, vložka 3118 a žalovaná byla vlastníkem bytu v domě na adrese , jakož i spoluvlastníkem na společných částech budovy a pozemků ve výši vzhledem k celku, tedy byla vlastníkem bytových jednotek ve smyslu zákona o vlastnictví bytů a dle ustanovení § 9 tohoto zákona též členem žalobkyně. Nárokem uplatněným v žalobě je nárok žalobkyně na úhradu příspěvků spojených se správou domu a pozemku (fond oprav) a ceny za služby, kterou je žalovaná povinna hradit zálohově, a to za dobu počínající měsícem říjnem 2014 do měsíce března 2015 včetně, kdy žalovaná částečně plnila, přičemž dluh na příspěvku spojeném se správou domu a pozemku (fond oprav) tak za uvedené období činí 4× 1791 ~ 7.164,– Kč a dluh na ceně za služby za uvedené období činí 19 + 2109 + 2× 2716 = 7.560,– Kč, přitom přeplatek 2.090,– Kč za měsíc 12/2014 a 01/2015 byl započten na dluhy 10/2014 s tím, že z vyúčtování záloh na úhradu služeb, které žalovaná uhradila v roce 2014, vyplynul nedoplatek ve výši 5.287,– Kč a zároveň na vyúčtování záloh za rok 2015 vznikl přeplatek ve výši 2.360,– Kč, který byl započten na dluhy 10/2014 a částečně na dluh 11/2014. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává, přitom je skutečností, že žalovaná byla v uvedeném období vlastníkem bytu v ulici , , nicméně předmětný byt prodala kupní smlouvu ze dne paní I K, nar. , bytem, , a to s právními účinky zápisu ke dni 11.3.2015. Žalovaná dále odkázala na § 1106 občanského zákoníku, kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená a § 1186 odst. 2 občanského zákoníku převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu. Žalovaná uvedla, že z uvedených ustanovení občanského zákoníku vyplývá, že s převodem jednotky v domě v ulici , , přešly na nabyvatele paní I K i dluhy související se správou domu a pozemku vážící se k převáděné jednotce. Převodce pak je pouze ručitelem těchto dluhů. Dále žalovaná odkázala na § 2021 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého, má věřitel právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Z výše uvedeného tedy dle žalované vyplývá, že aby se mohla žalobkyně domáhat plnění po ručiteli, musí být splněny zákonné podmínky, kdy první podmínkou je, že věřitel ke splnění dluhu dlužníka písemně vyzval, přitom subsidiarita ručitelského závazku se projevuje i v tom, že předpokladem vzniku ručitelovy povinnosti splnit závazek je výzva učiněná dlužníkovi, kdy právě s ohledem na subsidiaritu ručitelského závazku musí věřitel o splnění žádat nejprve přímo dlužníka, takže ručitelova povinnost je podmíněna tím, že dlužník dluh nesplnil, ačkoli k tomu byl písemně vyzván. Aby byla výzva způsobilá přivodit předpokládané účinky (povinnost ručitele splnit dluh), musí být písemná. Za písemnou výzvu se přitom vždy považuje i žaloba, kterou věřitel proti dlužníkovi podal. Druhou podmínkou ručitelovy povinnosti plnit je dle žalované, že od této výzvy uplynula přiměřená doba a dlužník přesto neplnil. Dlužníkovi musí být dána faktická možnost, aby dluh ještě splnil. Pro uplatnění nároku věřitele vůči ručiteli není nijak významná skutečnost, že by dlužník mohl dluh sám splnit. Právní význam nemá, zda by mohl plnit, ale jen to, že objektivně neplnil, ačkoli byl vyzván, přičemž pro tuto výzvu zákon vyžaduje obligatorní písemnou formu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala splnění podmínky uvedené v § 2021 odst. 1 občanského zákoníku, ač byla žalovanou vyzvána k předložení písemné výzvy k plnění zaslané dlužníkovi, je tato žaloba nedůvodná, neboť žalované jako ručiteli nevznikla povinnost dluh žalobkyni platit. Žalobkyně i žalovaná se omluvily z prvního jednání ve věci, přitom souhlasily, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Vzhledem ke shora uvedené skutečnosti bylo dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti účastníků. pokračování 3 sp.zn.: 15 C 27/2016 Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalovaná byla, v období uvedeném v žalobě, vlastníkem bytu v ulici , . Z písemnosti ze dne 20.4.2015 a 10.12.2015, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované upomínku k úhradě dluhu za období 10/2014 – 3/2015 a předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky v celkové výši 20.011,– Kč. Z písemnosti ze dne 8.1.2016, bylo zjištěno, že žalovaná odpověděla na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 10.12.2015 tak, že je skutečností, že žalovaná byla v uvedeném období vlastníkem bytu v ulici , , nicméně předmětný byt prodala kupní smlouvu ze dne paní I K, nar. , bytem , , a to s právními účinky zápisu ke dni 11.3.2015 a vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila splnění podmínky uvedené v § 2021 odst. 1 obč. zák., tedy že písemně vyzvala nabyvatele paní K k úhradě požadovaného dluhu a tato v přiměřené lhůtě dluh nesplnila, nemůže žalovaná do doby splnění uvedené povinnosti plnění poskytnout, neboť žalobkyni dosud nevzniklo právo po žalované plnění požadovat. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. , soud zjistil, že na základě kupní smlouvy ze dne došlo k převodu vlastnického práva s právními účinky ke dni 11.3.205 k bytu , v budově , a podílu na společných částech nemovitosti ve výši (dále jen „předmětný byt“), a to ze žalované na I K. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení a z tohoto důvodu soud v odůvodnění tohoto rozsudku blíže nezmiňuje i další listinné důkazy provedené v tomto řízení, poněvadž pro rozhodnutí soudu neměly žádný význam (vztahovaly se k výši žalované částky), a to s ohledem na námitku žalované, jako ručitele, ke skutečnosti, že žalobkyně, jako věřitel, nepředložila písemnou výzvu, kterou by požadovala splnění dluhu po dlužníkovi, a to po I K, na kterou přešlo vlastnické právo k předmětnému bytu. (!!!!!!!!!!!!­!!!!!!) Z dokazování vyplynul tento skutkový závěr: Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky, po částečném zpětvzetí, ve výši 17.651,– Kč s příslušenstvím, která představuje dle tvrzení žalobkyně dluh žalované k předmětnému bytu, a to na příspěvků spojených se správou domu a pozemku (fond oprav) a ceny za služby, které je žalovaná povinna hradit zálohově, a to za dobu počínající měsícem říjnem 2014 do měsíce března 2015 včetně. Dne 10.3.2015 došlo k převodu vlastnického práva, s právními účinky ke dni 11.3.205, k předmětnému bytu na základě kupní smlouvy ze žalované na I K s tím, že žalobkyně písemně nevyzvala nového vlastníka předmětného bytu, tj. I K, ke splnění dluhu, ale přímo žalovanou. Po právní stránce soud projednávanou věc posoudil takto: Podle § 1106 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená. pokračování 4 sp.zn.: 15 C 27/2016 Podle § 1186 odst. 2 obč. zák. převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu. V uvedeném případě tedy nový nabyvatel převezme dluhy dosavadního vlastníka a je zavázán vůči společenství (správci) dluhy uhradit. Zákonodárce z důvodu ochrany společenství zavádí zákonné ručení, tzn. že zavázán je sice nový nabyvatel jako přímý dlužník, ale původní vlastník současně zůstává jako ručitel (jeho původní) pohledávky vůči společenství. Postavení společenství se tedy přechodem dluhů nijak nezmění, prakticky by mělo jít o výrazné zlepšení (existují dva dlužnické subjekty)/k tomu srov. komentář: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 1. vydání, 2013, s. 743 – 744/. Podle § 2021 odst. 1 obč. zák. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. NS 26 Odo 786/2006: Ustanovení § 306 odst. 1 ObchZ (nyní § 2021 odst. 1 ObčZ) váže předpoklad úspěšného uplatnění práva věřitele proti ručiteli (jeho vymáhání u soudu) na skutečnost, že věřitel předtím vyzval dlužníka, aby v přiměřené lhůtě dluh uhradil (srov. VS v Praze 5 Cmo 543/6, SR 8/1998 s. 206, NS 32 Odo 680/2003, C 2887, a NS 29 Odo 583/2004) /k tomu srov. komentář: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, 2014, s. 1259/. Shodně k ručení i komentář ASPI, JUDr. Tomáš Kindl, k ust. § 2021 obč. zák., který uvádí, že jeho podstatou je právo věřitele požadovat po ručiteli plnění, neplnil-li dlužník sám. V případě, že dlužník dluh skutečně nesplní, věřitel má právo požadovat splnění dluhu po ručiteli. Podmínky nezbytné k tomu, aby mohl splnění dluhu požadovat po ručiteli, jsou dvě. První podmínkou je, že věřitel ke splnění dluhu dlužníka písemně vyzval. Druhou podmínkou ručitelovy povinnosti plnit je, že od této výzvy uplynula přiměřená doba a dlužník přesto neplnil. Dlužníkovi musí být dána faktická možnost, aby dluh ještě splnil. Pro uplatnění nároku věřitele vůči ručiteli není nijak významná skutečnost, že by dlužník mohl dluh sám splnit. Právní význam nemá, zda by mohl plnit, ale jen to, že objektivně neplnil, ačkoli byl vyzván, přičemž pro tuto výzvu zákon vyžaduje obligatorní písemnou formu. Důvody, proč dlužník neplní, jsou právně bezvýznamné. Splnění shora zmíněných podmínek není třeba, pokud je zřejmé, že dlužník stejně nesplní. Soud tak vzhledem k výše uvedenému uvádí, že pohledávka žalobkyně na zaplacení dluhu k předmětnému bytu, představující příspěvek spojený se správou domu a pozemku (fond oprav) a ceny za služby, a to za dobu počínající měsícem říjnem 2014 do měsíce března 2015 včetně, byla proti žalované uplatněna předčasně, neboť žalovaná je sice ručitelem za závazky spojené s převodem předmětného bytu na I K, které na nabyvatelku předmětného bytu přešly a žalovaná tak ručí žalobkyni, jako osobě odpovědné za správu domu, za jejich úhradu, ale žalobkyně neprokázala, že by písemně vyzvala I K, jako dlužníka, k tomu, aby dluh specifikovaný v žalobě, v přiměřené lhůtě splnila. Přičemž soud, vzhledem k omluvené neúčasti žalobkyně u prvního jednání, jí ani nemohl ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. vyzvat k tomu, aby svá tvrzení doplnila o vylíčení skutečností k takové písemné výzvě vůči dlužníkovi a zároveň k označení k tomu příslušných důkazů, případně k tomu, že takové písemné výzvy nebylo třeba proto, že jí žalobkyně nemohla uskutečnit nebo, že bylo nepochybné, že dlužník dluh nesplní. pokračování 5 sp.zn.: 15 C 27/2016 Za daných okolností, kdy bylo zjištěno, že i v případě, že by žalobkyni uplatněné právo na zaplacení výše specifikovaného dluhu svědčilo, jde o právo předčasně uplatněné, nezabýval se soud podrobně věcnou podstatou a výší uplatněného nároku, neboť bez ohledu na výsledek takového zjišťování je již na základě shora uvedených skutečností třeba žalobu zamítnout. Soud proto již bez dalšího takto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.420,80 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.011,– Kč sestávající z částky 1.940,– Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300,– Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.480,– Kč ve výši 940,80 Kč. Pokud jde o lhůtu k plnění, uložil soud zaplacení nákladů řízení ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. V Praze dne 5. května 2017 Mgr. XXXX samosoudce

Vložil Misme, 12. Únor 2018 - 14:25

TN., ten rozsudek ale není o přechodu dluhů. Ten je o nedodržení příslušných ustanovení zákona o vymáhání dluhu. Soudce nemohl rozhodnout jinak. Žalobkyně nedodržela stanovený postup, proto byla žaloba zamítnuta. Já mám dokonce v tomto případě pochopení pro žalovanou, neb i já bych vypěnila, kdybych v prosinci 2016 našla ve schránce předžalobní výzvu k úhradě dluhu na bytě, který mi už od března 2015 nepatří a kde byl před prodejem dluh mnou přiznán a potvrzením žalobkyně vyčíslen a nabyvatel jej takto převzal.

Vložil TN. (bez ověření), 12. Únor 2018 - 14:40

Samozřejmě, že rozsudek je o „přechodu dluhů“. Na tomto konkrétním rozsudku (možná dohledám další) dokládám, že okresní soudy berou „přechod dluhů“ jako samozřejmou věc. Tedy že v § 1186 soudci čtou, že dluhy přecházejí. Já nic o přechodu dluhů v § 1186 nevidím, ale spravedlnost v daném případě asi není slepá, nýbrž je kreativní a domýšlí si něco, co v zákoně není.

Samozřejmě, že pokud akceptujeme „přechod dluhů“, budou muset SVJ nejprve posílat výzvu k úhradě dluhů bývalého vlastníka nabyvateli, to dá rozum, protože právním dlužníkem je nabyvatel a hajzl reálný dlužník je „pouze“ ručitel. Přesně k tomu došlo v tomto případě – eseróčko z Prahy pronajímalo byt v Chomutově, ale neplatilo příspěvky a služby. Za „našetřené“ peníze si najali advokáta a ještě na tom vydělali.

Teď nám v domě vzniká velký dluh, dlužnice už od června neplatí. Podali jsme v lednu už druhou žalobu (první pravomocný platební rozkaz za dluhy červen-září máme a podali jsme v listopadu návrh na exekuci, kterou soud ještě nenařídil, ačkoli má nařídit do 30 dnů). Dluh už je 35.000 Kč. Kdyby prodala byt, nemáme možnost, jak se o prodeji dozvědět, protože katastr hlásí až změnu zapsaného stavu (email hlásiče přijde teprve po změně vlastnictví), nemám tedy jak informovat kupujícího o nějakých dluzích.

Celý § 1186 je napsaný tak hloupě, že z něj nevyplývá vůbec nic (jenom, že někdo má dodat jakési potvrzení, nic víc z toho paragrafu nevyčte ani největší kreativec a fantasta).

 

 

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode