Jednoduché a podvojné účetnictví, daňová evidence, zjednodušený rozsah účetnictví    

Poněkud obsáhlý název příspěvku zahrnuje pojmy, které jsou někdy chápány nesprávně. Rozdíly mezi nimi si probereme v těchto třech krocích.

1. Jednoduché a podvojné účetnictví
2. Jednoduché účetnictví a daňová evidence
3. Zjednodušený rozsah podvojného účetnictví

 

1. Jednoduché a podvojné účetnictví

Jednoduché účetnictví mohla vést SVJ do konce roku 2004.  Od roku 2005 už musela přejít na vedení podvojného účetnictví, jehož název byl zkrácen na „účetnictví“.  V tomu příspěvku i v některých dalších  se kvůli lepší orientaci v textu  bude ještě objevovat starší název „podvojné účetnictví“.   

Možnost vedení jednoduchého účetnictví zůstala zachována  od roku 2005 jen pro některé organizace vyjmenované v zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále ZoÚ) v § 38a.  SVJ mezi vyjmenovanými organizacemi,  které mohou vést jednoduché účetnictví, uvedena nejsou.

Přesto se ještě po tolika letech můžeme setkat s názorem: „Naše  SVJ  nebude na podvojné účetnictví přecházet, protože jednoduché účetnictví je daleko přehlednější a srozumitelnější.“

Takové věty může vyslovit nebo napsat jen ten, komu je jedno, že porušuje právní předpisy, v tomto případě ZoÚ.  

Jednoduché a podvojné účetnictví představují zcela odlišné účetní soustavy. 

·         Základem jednoduchého účetnictví je účtování v peněžním deníku o příjmech a výdajích. O závazcích a o majetku se účtuje v jiných knihách. Účtování o nákladech a výnosech zcela chybí, chybí tedy i informace o výsledku hospodaření, který se zjišťuje právě jako rozdíl nákladů a výnosů.

Ze správně vedeného jednoduchého účetnictví se sice dají zjistit i náklady a výnosy, ale transformace příjmů a výdajů na výnosy a náklady je docela pracná. 

·         Naproti tomu podvojné účetnictví musí poskytovat informace o celém předmětu účetnictví, který upravuje  § 2 ZoÚ. „Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.“

O předmětu účetnictví se účtuje podvojnými účetními zápisy. Částka zaúčtovaná na jednom účtu na straně MD musí být stejná, jako částka zaúčtovaná na jiném účtu na straně Dal. To platí pro jednoduché účetní zápisy. U složených účetních zápisů může být stejná částka rozúčtována na opačných stranách více účtů.  Obraty stran MD a Dal se vždy musí rovnat.

Rozdíl mezi příjmy a výdaji a mezi náklady a výnosy  jsou uvedeny a vysvětleny v dalším příspěvku.

 

2. Jednoduché účetnictví a daňová evidence

Zatímco jednoduché účetnictví mohou vést podle § 38a ZoÚ  od roku 2014 některá bývalá občanská sdružení, některé církve a náboženské společnosti, podnikatelům z řad fyzických osob, které nejsou zapsány v obchodním rejstříku,  a které v kalendářním roce nepřekročí limit obratu stanovený v § 1 ZoÚ, umožňují právní předpisy vést místo podvojného účetnictví daňovou evidenci.

Poznámka:

V § 38a  jsem uvedla „bývalá“ občanská sdružení, protože od roku 2014 se některá občanská sdružení přetransformují do jiné právní formy, ostatní, pokud nezaniknou, budou považována  za spolky. 

(28. 5. 2014 jsem náhodou objevila upřesnění z dílny MF. Jeho kopii najdete za tímto příspěvkem.)

Daňová evidence se jednoduchému účetnictví dost podobá, protože z něj prakticky vznikla, ale v žádném případě s ním není totožná.

Její vedení neupravují účetní předpisy, ale § 7b zákona o daních z příjmů.

Podobně jako v jednoduchém účetnictví se i v daňové evidenci evidují příjmy a výdaje členěné pro daňové účely v peněžním deníku. Pro doložení výpočtu základu daně se sestavuje přehled daňových a nedaňových příjmů a výdajů.

Pro ty, kdo účtují SVJ jako OSVČ,  mám v e-shopku prográmek pro vedení daňové evidence   v naprogramovaných tabulkách s názvem Danex.

Prográmek obsahuje zaúčtovaný vzorový příklad, ve kterém si o svých příjmech a výdajích účtuje jedna paní účetní, která vede účetnictví třem SVJ. Přehled o jejich daňových a nedaňových příjmech a výdajích je zpracováván automatizovaně.

Naprogramované tabulky Danex jsou využitelné pro OSVČ, které nejsou plátcem DPH, nezaměstnávají žádné zaměstnance a neodepisují  žádný majetek.

Tabulkový soubor Danex tvoří následující nabídky (listy 1 až 10):

1.      Účty (neboli názvy sloupců peněžního deníku)

2.      Deník

3.      Přehled příjmů a výdajů (počítá i základ daně)

4.      Nepeněžní příjmy (vnitřní doklad)

5.      Nepeněžní výdaje (vnitřní doklad)

6.      Přijaté faktury (saldokonto dodavatelů)

7.      Vydané faktury (saldokonto odběratelů)

8.      Inventární kniha DRHM (drobného hmotného majetku)

9.      Jiné pohledávky a jiné závazky

10.  Inventarizační zápis, fyzická a dokladová inventura

 

Tabulkový soubor je doplněn vysvětlujícím textovým souborem „Povídání“, který obsahuje podrobný  popis všech výše uvedených deseti listů.

Vlastní naprogramované tabulky se zaúčtovaným vzorovým příkladem stojí 480 Kč, vysvětlující soubor stojí 20 Kč.

Podobné informace o  prográmku Danex jsou i  v rubrice KPÚ, E-shop

Ve stejném prográmku si vedu daňovou evidenci i já jako účetní poradkyně. V peněžním deníku mám sice příjmy a výdaje pojmenovány jinak než paní účetní, ale změnit názvy jednotlivých druhů příjmů a výdajů na prvním listu, odkud se přenášejí do přehledu, je to nejmenší.

Protože si někteří členové SVJ pletou vedení jednoduchého  účetnictví s vedením podvojného účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, podíváme se teď na rozdíly mezi nimi.

 

3. Zjednodušený rozsah vedení účetnictví 

Použije-li se někde v souvislosti s účetnictvím SVJ pojem „jednoduchý“ nebo „zjednodušený“, je třeba se mít na pozoru.

Už víme, že vedení jednoduchého účetnictví není pro SVJ povoleno a v úvahu že nepřipadá ani vedení daňové evidence.

Vedení podvojného účetnictví ve zjednodušeném rozsahu je sice dovoleno, ale není vhodné. Na dotaz účetní(ho), jestli může vést účetnictví SVJ ve zjednodušeném rozsahu, doporučuji jedinou odpověď – NE.

Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může být výhodné pouze pro účetní, protože je méně pracné. Pro SVJ nepředstavuje zjednodušený rozsah účetnictví vůbec žádnou výhodu. Právě naopak.

Zjednodušený rozsah účetnictví upravuje § 13a ZoÚ, podle kterého může účtový rozvrh obsahovat pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis podrobnější členění.

Podívejme se např. na účtování o krátkodobých závazcích, které se sledují v účtové skupině 32 Závazky.

V účtovém rozvrhu souvislého příkladu Klaiex 19, později Klaiex 23 a 26, jsou v účtové skupině 32 zařazeny dále uvedené účty:

Číslo účtu	Název účtu	Typ	Rozv.pol.
321-100	Dodavatelé	P	B.III.1.
324-221	Zálohy - teplo	P	B.III.3.
324-222	Zálohy – studená voda	P	B.III.3.
324-223	Zálohy – teplá voda	P	B.III.3.
324-224	Zálohy společná elektřina	P	B.III.3.
324-301	KrZ na správu - podle podílů SČ	P	B.III.3.
324-302	KrZ na vlastní správu	P	B.III.3.
324-303	KrZ - VU (výlučné užívání)	P	B.III.3.
324-800	Zálohy na splátky  zápůjček	P	B.III.3.
325-100	Ostatní závazky	P	B.III.4.

Kromě účtu Dodavatelé tam máme čtyři druhy záloh podle druhů služeb, tři druhy krátkodobých záloh na správu podle § 1180 NOZ, dále zálohy na splátky zápůjček a ostatní závazky.

Nevyčerpané nebo přečerpané zálohy na služby 324-2xx se s vlastníky vyrovnávají finančně, o vypořádání krátkodobých záloh na správu je možné rozhodovat na shromáždění, obsah účtu 325 Ostatní závazky může být v každém SVJ jiný  atd.

A teď si představte že byste takto rozdílné závazky měli sesypány na jedné hromádce na účtu 32 Závazky. Tak přesně tohle by bylo výsledkem využití možnosti vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Vypovídací schopnost účtu 32 Závazky je samozřejmě nulová, protože z ní není možné zjistit, kolik SVJ komu dluží.

U ostatních účtových skupin by to bylo podobné. Doufám, že ukázka stačila k tomu, abych od účetnictví ve zjednodušeném rozsahu odradila úplně všechny, kteří o tom uvažovali.

Nelze-li získat žádné informace z účtu zahrnujícího celou účtovou skupinu, nezískáme je samozřejmě ani z rozvahy a z výkazu zisku a ztráty, protože i tam budou jenom položky vyjadřující stav celé účtové skupiny. 

 

N. Klainová